Už
léta mám jednoho zvláštního kamaráda. Miluje jízdu na kole a
zároveň rád tuto radost přenáší na ostatní. Z toho důvodu
pořádá několikrát za rok malé výlety – cyklojízdy. Jsou to
výlety po Praze a okolí, občas se zatoulá až do Mariánských
lázní nebo dokonce do Vídně. Za tuto svou aktivitu se dočkal
ocenění z rukou primátora. Bylo tudíž až podezřelé, že jsme
s naší rodinou na žádnou jeho jízdu dosud nejeli.
Poslední úpravy před startem jízdy |
Konečně
se nám termín hodil a mohli jsme se i my přidat. A to rovnou celá
rodina – já, Vráťa i obě naše holky. Po krátké diskuzi si
Vráťa za sebe posadil Josífku a já jsem vezla Fanynku. Trasa byla
sice relativně krátká, ale i tak byla pro Fanny příliš těžká.
Z organizačních důvodů (a hlavně kvůli kapacitě mé baterie)
jsme nedorazili na start vyjížďky, ale připojili se až v
Braníku. Počasí nám přálo a tak byla účast opravdu hojná.
Jeli staří, mladí, střední věk a ve vozíku se vezl i pes. Jen
cyklostezky byly na můj vkus až trochu moc přecpané a náš
peloton situaci jen zhoršoval.
Odpočinek u řeky |
Milým
překvapením byly občerstvovací přestávky. Bylo jich dost a
zastavovalo se na zajímavých místech. Děti se vyřádily na
hřištích, dospělí doplnili tekutiny a občas i nějakou tu
živinu. Jen si všichni nechávali trochu místa v žaludku na
oslavu v cíli. Na Zbraslavi jsme letmo okoukli místní farmářský
trh (ani jsme nezastavili – jen jsme zvědavě nakoukli při jízdě)
a všechny nás překvapila odvaha tří „ledových“ mužů,
kteří hrdinně vlezli do studeného rybníčku. Chtěla jsem si
zahrát na paparazzi a vytáhla foťák. Moje prudérní povaha však
nedovolila nafotit opravdu choulostivé snímky – pánové totiž
šli „na Adama“ a tak jsem udělala jen několik opatrných
snímků.
Pro
Fanynku byl takřka životním zážitkem přívoz. Na lodi ještě
nikdy nejela – a tahle nás vzala i s koly! A dokonce se jmenovala
Josefína! Hned začala plánovat, že během prázdnin pojedeme
alespoň na jeden výlet na lodi. Musí to prý být něco luxusního,
aby se na palubě dalo i jíst.
Poprvé na lodi |
Závěrečná
část už byla rychlá a najednou jsme byli v cíli. Přivítala nás
milá kavárna a stinná zahrada. Obsluha se opravdu snažila, jídlo
a pití bylo excelentní a pro naše pobavení hrála harmonika. Josí
se statečně hrabala v hlíně, Fanny zkoumala houpací síť. Ani
se nám nechtělo domů. Nakonec nás vyhnala až vidina deště.
V cíli |
Vzato
kolem a kolem, byl to moc krásný den. Holky byly nadšené, Vráťa
získal spoustu inspirace pro naše vlastní výlety a jen já se pak
spáleninou červenala jak rajské jablíčko. Snad nám to brzy
vyjde a vyrazíme na výlet znovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat