neděle 3. října 2010

Příliš blízká setkání

Jako skoro každou sobotu, vytáhla jsem svého elektrickéh oře a vydala se směrem na trh. Už cestou jsem měla možnost se blíže seznámit s krásnou zrzavou veverkou. Sotva stihla uskočit z cesty. Přes spadané listí nebyla na totiž skoro vidět a já jela docela rychle. Během překonávání zákopové války u Vyšehradského tunelu, měla jsem to potěšení z těsné blízkosti pracujících dělníků. Rozdávala jsem úsměvy na všechny strany a tím jsem si zajistila hladký průjezd. Po nakoupení čerstvých surovin jsem vyrazila zpět domů. Nedaleko Žlutých lázní začala vyjíždět z nedalekého parkoviště kolona nádherných veteránů. Některá auta mi silně připomínala moje dětství (byla pouze nezvykle čistá). Spatřila jsem ale i několik vyložených krasavců. Jak jsem se tak ohlížela po autech, zcela jsem zapomněla, že na cyklostezku zde ústí i několik výjezdů ze dvorů. A tak se stalo co se mělo stát. Z jednoho dvora začala vyjíždět mladá řidička. Ani ona si neuvědomila frekventovanost cyklostezky a vůbec jí nenapadlo ověřit si volnost cesty (nebo alespoň zpomalit do krokového tempa). Naší jedinou záchranou bylo velice dobré periferní vidění. Obě jsme prudce zabrzdily a začaly lapat po dechu. Po chvilce jsme se na sebe úlevně zasmály a každá si jela po svém. Jediným dalším vyrušením bylo setkání s další veverkou - tentokrát uhlově černou. Celkově to i tak hodnotím jako velice krásnou vyjížďku. Jen ta zima se už hlásí o svá práva. Při další jízdě už asi bude nutností vytáhnout i rukavice, no... co se dá dělat.

Žádné komentáře:

Okomentovat